Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco z historie rodu Unzeitig

3. 3. 2010

Zpracovává se dále

Odkud rod Unzeitigů pochází? Držme se této linie pro základní představu:

Antonín Unzeitig, narozen před 1769 neznámo kde
Hynek Unzeitig, narozen 1785 neznámo kde
Jan Unzeitig, narozen 9.8.1809 v Javoří 21
Josef Unzeitig, narozen 9.12.1849 ve Vyšehorkách 3
Aloisie roz. Unzeitigová, narozena 23.5.1874 ve Vyšehorkách 2
Josef Vachutka, narozen 23.4.1906 v Úsově
Emílie roz. Vachutková, narozena 5.8.1927 v Králové 57
Miloslava roz. Kuxová, narozena 20.4.1960 v Úsově 180
Martin Farkaš, narozen 17.7.1978 v Zábřeze na Moravě

Odkud pochází nejstarší osoba rodu Unzeitigů zatím nevím. Vím jen, že po roce 1800 se přistěhovala jedna rodina Unzeitigů, a to konkrétně rodina Hynka Unzeitiga (1785) a Viktorie roz. Müllerové do Javoří na číslo 21. Proč právě tam? Vysvětlení je velmi jednoduché. Tento statek vlastnil minimálně do roku 1794 pan Matěj Müller se svou manželkou Annou Marií Baukrovou. Jejich dcera Viktorie (1784) se provdala právě za zmiňovaného Hynka Unzeitiga (1785) a tento se přiženil na statek v Javoří č. 21 a převzal jej po svatbě dne 22.10.1804. Proč rodný statek Müllerů nezůstal v rukou některého z bratrů zvláště potom, co v roce 1794 tam bydle syn František Müller se svou ženou Annou Marií a dokonce se jim tam narodil syn Josef Müller (1794)? Do budoucna je tedy třeba osvětlit, z jakého důvodu, pravděpodobně rodinného, se přestěhoval Hynek Unzeitig (1785) na rodný statek své ženy, byl takový dobrý hospodář? Co se týká předchozího původu, ještě mám poznámku, že Hynek Unzeitig (1785) bydlel v „Baktersnilezen“ a jeho otec Antonín Unzeitig (před 1769) žil v „Wohrndorf“. Zatím nevím, o které vesnice jde. Budu po tom dále pátrat. No, dále se syn Hynka Unzeitiga (1785) jménem Jan Unzeitig (1809) po svatbě s Pavlínou roz. Kukulovou (1813) přestěhoval před rokem 1849 do Vyšehorek u Mohelnice, kde tento rok zůstal až do konce II. světové války. Pátral jsem po jeho zbytcích, ale ti, co tam před válkou žili, byli následně odsunuti do Německé říše v roce 1945 a tam se mi jejich životní dráhy ztratili. Zajímavostí je, že ve Vyšehorkách vlastnili Unzeitigovi dva statky, a to čísla 2 a 3. Dokonce moje babička Emílie roz. Vachutková (1927) vzpomínala, jak její babička Aloisie roz. Unzeitigová (1874) navštěvovala ve svém dětství svou tetu, pravděpodobně z čísla 3, když ta sama žila na čísle 2.

Ze života rodiny Josefa Unzeitiga a jeho manželky Terezie.
Josef Unzeitig, nar. 1849, chodil také na žně, aby si přivydělal. Bylo to až do Rakouska. Každým rokem před dnem svatého Petra se sbalil a vydal se na cestu. Chodili většinou v početných skupinách, kdy tam jeli na vozech, pěšky i železnicí, ale zpátky už šli většinou pěšky a sekli na jednotlivých polích. S sebou nosili z potřebného nářadí jenom kosu, srp a brousek. Když byl poprvé na senosečích, tak než se vrátil domů, tak stačil všechny těžce vydělané peníze propít a prohýřit s ostatními a doma byla potom bída a hlad. Od té doby tedy začala s ním chodit na žně i jeho manželka Terezie roz. Tichá, nar. 1851, která odebírala potom mužům posečené obilí a stavěla ho do snopů. Ta musela doma nechat skoro celý měsíc spoustu malých dětí, o které se musela starat nejstarší dcera Aloisie. Její otec, Tomáš Tichý, nar. 1828, se z Třeštiny znal s Josefem Vachutkou, nar. 1837, a tak se stalo, že jednou na žně šli spolu Josef Vachutka, nar. 1837, i Josef Unzeitig, nar. 1849, se svým „drábem“, manželkou Terezií roz. Tichou, nar. 1851. Skamarádili se díky známosti Josefa a Tomáše, a navštěvovali se pak jak v Třeštině, tak i ve Vyšehorkách. A tam se i poznal Jan Vachutka, nar. 1879, syn Josefa Vachutky, nar. 1837, s Aloisií roz. Unzeitigovou, nar. 1874, se svou budoucí manželkou, který chodil za ní do Vyšehorek na č. 2, kde Unzeitigovi v tu dobu bydleli.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA